Jdi na obsah Jdi na menu
 


Výlet do Kadaně

14. 7. 2015

 

Kadaň
Oblast v okolí Kadaně byla osídlena různými národy již několik století před naším letopočtem. Když roku 805 Karel Veliký usiloval o dobytí Čech, byla Kadaň slovanskou pevností. Snad zde byl i bájný Wogastisburg, legendární hrad a centrum Sámovy říše. Písemná zmínka o Kadani je z roku 1183. Město v dnešní podobě bylo založeno na konci 11. století a o několik desetiletí později byla Kadaň povýšena na svobodné královské město. Byl vystavěn královský hrad, který sloužil jako sídlo královského purkrabího – správce kadaňského kraje. Roku 1750, za vlády Marie Terezie, byl hrad přestavěn na kasárna. Obdivovali jsme památky města Kadaně. Městská radnice byla původně vystavěna v gotickém slohu a pocházela z 1. poloviny 14. století, z radniční věže je zajímavý pohled na celé město a jeho blízké okolí. Kostel Povýšení svatého Kříže, první zmínka o kostele je z roku 1291, původně byl zasvěcen Panně Marii, v průběhu 16. století došlo ke změně zasvěcení na Povýšení svatého Kříže. Cenné je vnitřní vybavení kostela, hlavně oltář a kazatelna. Další zajímavostí je Františkánský klášter, který pro svou historickou hodnotu byl v roce 1995 zařazen mezi národní kulturní památky. Původně to byla poutní kaple Čtrnácti svatých pomocníků. Za zakladatele kostela je považován rod Hasištejnských z Lobkovic. Na náměstí jsou renesanční domy s podloubím ze 16. století. V těchto stavbách můžeme najít stopy všech vývojových etap. Morový sloup z roku 1753 - 1755 tvoří dominantu Mírového náměstí, je zde i kašna.

09-p1160359.jpg

Nejužší místo v Kadani, ale i v ČSR je 66 cm široká Katova ulička. Poslední kadaňský kat, který se věnoval lidovému léčitelství bydlel v domě č. 190 – katovně, která je součástí hradeb. Městské opevnění vzniklo po roce 1259, po prohlášení Kadaně královským městem. Jedinou dochovanou bránou z městského opevnění je Mikulovická brána, zvaná též „Svatá“.
Odpoledne jsme navštívili zámek v Klášterci nad Ohří . Název města je spojován s řádem benediktínů
 z Postoloprt., kteří zde založili klášter. Původně renesanční zámek leží na levém břehu řeky Ohře. Je obklopen rozsáhlým anglickým parkem se salou terrenou a sochařskou výzdobou Jana Brokofa s náměty ročních období i řeckých bájí.               
V barokním kostele Nejsvětější Trojice je hrobka hraběcí rodiny Thunů, v níž se nachází plastický porcelánový rodokmen. Tento rod vlastnil od roku 1621 zámek a přilehlé panství až do roku 1945. V roce 1794 byla založena klášterecká manufaktura na porcelán, která pak byla v majetku Thun-Hohensteinů až do čtyřicátých let 20. století. V zámku je instalována vzácná expozice porcelánu a to od prvopočátků po dnešek. Na zámecký park navazuje lázeňský areál Kyselka, leží na břehu řeky Ohře a nad ním se tyčí zřícenina hradu Šumná (Šunburk). Minerální prameny příznivě působí na trávicí trakt a podporují metabolismus cukrů a tuků. Minerální koupele mají mimořádný účinek na onemocnění pohybového aparátu a fungují jako prevence kardiovaskulárních chorob. Dějiny lázeňství zde začaly v roce 1881. Klášterecká kyselka dosáhla značné popularity doma i v zahraničí . Kyselkou byla dokonce zásobována Rommelova armáda v Africe. Součástí lázeňského areálu je lázeňský dům Evženie. K obnově a rozvoji lázní město přistoupilo až po roce 1990, kdy byl znovu zprovozněn pramen Evženie, v roce 1995 byly objeveny další dva prameny a v roce 1998 byl jeden z nich pokřtěn jménem Klášterecká kyselka.
Všechny tyto velmi zajímavé památky jsme měli možnost blíže poznat a to při autobusovém výletě, který pro své členy připravil výbor 3. MO SDČR v Kladně.                           
                                                                                                                         Möstlová